Kamarádský večírek - VI. ročník.
Únor bílý, motorky sílí, protože zatím odpočívají, ale my neodpočíváme a tím pádem proběhl i šestý ročník našeho tradičního únorového posezení, hrdě zvaného coby výroční členská schůze. No a že to teda byly změny. Někým uvítané, někým kritizované. Každopádně uvidíme do budoucna, jestli se změna uchytí.
Minulý rok byl tradiční Rajhrad docela zásadně kritizován za dost předčasné ukončení akce v nejlepším, což byl fakt a tak když nám náhoda na jedné z jarních vyjížděk do cesty nahrála nabídku pořádání v Ořechově U rybníčka, přijali jsme. Píšu v množném čísle, nebyl to výhradně můj nápad, podíleli se na něm ostatní kluci, kteří byli na srazu v Silůvkách. Takže z Rajhradu jsme akci přesunuli do Ořechova, začátek února byl zachován. Tak jsem byl dost zvědavý, jak to celé dopadne.
Dneska už můžu, aspoň za sebe říct, že náramně dobře. I když pár drobností, nad kterými se pozastavím, bych tam našel. Ale ať to nemá šest stránek a nenudí to čtenáře, zestručním to.
Standa - co se od něho očekávalo, bylo beze zbytku splněno. I když...hmmm, no, ale jo, vysvětlím to při komentáři fotek.
Barnabáš - Luďo, promiň, ale musím. Každý se tam něčeho držel, někdo piva, někdo vína, někdo likérů, já všeho dohromady, někdo slova, Kamil telefonu, Alča foťáku, Bob svojí kabelky nadité pětitisícovkama za rozprodej svojeho vozovýho parku (nééé celýho, jen trochu), no a to je ten problém, všichni u toho byli veselí. Zatímco náš jinak veselý kolega Luďa držel bobříka mlčení a bezkonkurenčně ho vyhrál a kdyby Jaroslav Foglar svýho času vymyslel i bobříka smutku, tak by ho vyhrál taky. Luďo, ta kofola je možná sem tam dobrá, ale tobě fakt nesvědčí a moc bych za to nedal, že ti zhoršuje i zdravotní stav. Tak to občas prolož tím, co my ostatní a to hlavně na naší výroční schůzi. A na bobříky se vykašli, nech je Rychlým šípům.
Jumbo - byl jsem rád, že tam bude, že zavzpomínáme na starý časy, ale......vždycky musí být nějaký ale. Ale to nechám taky na komentáře fotek. Slíbil jsem stručnost, tak zbytek nechávám k fotkám a tak nějak otřepaně, jaro klepe na dveře, myslím, že už se všichni těšíme, chodíme okukovat motorky a vyhlížet slunko a trošku příznivý teploty. Tak ať se nám ta nová šestá sezóna vydaří, všem hodně šťastných kilometrů, ať už s klubem nebo sólo. A hlavně zdraví a bez úrazů jak na těle, tak na technice.
