Rekord 2015 + Krumlovská (podzim 2015)
Krumlovská podzimní 2015, 26.9.2015
Je to blízko, je to již zažitá tradice, takže i když se tam až tak nic extra neděje, nakouknout se nás tam pár jelo. Kolidovalo to se souběžně probíhající ivančickou, takže lidí o poznání míň, počasí už nic moc, tak jsme se aspoň trochu projeli a pokecali se známými a vrátili se do tepla svých domovů. Za bližší zmínku stojí jen snad jediná politování hodná věc. Ač máme v týmu spoustu krásných, svůdných a reprezentativních motorkářek a batůžků, i přes to se nám kolega Bob nakazil slepičí nemocí, čímž mám na mysli zanášení, což zde i bezpochyby dokážu jasným důkazem.
Rekord 2015, 4.10.2015
Mínusy - nepodařil se. Loňský rok překonán nebyl.
Plusy - sjelo se nás hodně, myslím teď členů našeho klubu, přece jen je to akce roku a každý z nás se rád pochlubí samolepkou o účasti. No a nesmím opomenout, že se konečně poprvé k společné akci přidal náš nový kolega Pavel (Pája). I když se tomu bránil ze všech sil za aktivního přispění nebovidské kruté domobrany, která byla nakonec udolána a barvy Pozdního motosběru JM opět zvítězily.
Akce měla tentokrát netradiční začátek, první sraz a sběr byl v Pohořelicích a druhý v Kounicích, ale né u pumpy, ale u domu Alči a kukuruznika. Pročpak? Zákeřný LUXUSNÍ kolega Kamil rozvířil fámu, že v Kounic City bude občerstvení, takže chudák upachtěná Alča celou noc pekla, smažila, kuchtila a výsledkem byly buchty, které šly po příjezdu vyžírků docela na dračku. To vyžírků s rezervou, jo?
No a pak se vyzvedával doma zabarikádovaný Pája, což se taky běžně neděje, takže tolik motorek Nebovidy na své půdě ještě nezažily. Děti v panice prchaly domů, důchodci slabí na srdce jdoucí z kostela padali do bezvědomí, muži doma schovávali ženy do spíží a nasazovali jim pro jistotu pásy cudnosti, no poplach v Kovářské uličce hadra.
Takže jsme si užili pěkný den s ostatními x tisíci motorkáři, kteří se sem do Brna sjeli z různých koutů republiky. A tak nějak v rámci již zavedené tradice se celý den a akce opět uzavřely posezením v jedné z pohořelických restaurací na dobrém obědě a kofole. Už toho asi moc nenajezdíme, když se tak dívám z okna, takže to byla si jedna z posledních větších akcí letoška. A už nám nezbývá nic jiného, než optimisticky vyhlížet ještě nějaký ten záchvěv hezkého počasí a hlavně se těšit na tradiční zimní únorové posezení v Rajhradě, které jisto jistě nezapomeneme zorganizovat.
