Bídný start - bohatý cíl.
Déšť, déšť a zase déšť. Motorky rezaví, pozvolna je obkličují pavučiny, ve výfucích netopýři, parta už docela dlouhou dobu spí zimním spánkem uprostřed léta. Skeptici a pesimisté už sýčkují, že Pozdní motosběr zanikl a neexistuje. Ovšem najednou dojde k nečekané události. Pár klubových členek vyhlásí stávku a odmítne v neděli vařit a kolem poledne se k údivu z oken vyhlížejících objeví na obloze malá modrá průrva v mracích a povel je jasný: Jede se na oběd !!! Ouha.... počítalo se s tím, že účast bude větší a hlavně že se zůčastní převážně ti movitější, kteří vyrovnají případnou útratu. Jaké bylo rozčarování, když se v Kounicích na benzince sjeli týmové socky a chudí. Naštěstí ne duchem a tak po náročné poradě, jak tuhle situaci vyřešit, se rozhodlo, že po cestě sesbíráme všechno, co bude přejetý a co sami přejedeme a bude poživatelný a naskládáme do obrovskýho zavazadlovýho prostoru Luďkova skůtru a ve předem vytipovaném motorestu necháme připravit brilantními kuchaři. Takže do motorestu jsme dojeli s pár bažanty, zajíci, myšmi, hady a na polňačce k restauraci Alča přejela i hov... no ale to jsme nebrali. Už bylo asi starý a docela smrdělo.
Ale ať to neprotahuju, hezky jsme se svezli, výborně nadlábli a co hlavně - nezmokli.
120 km a ještě jako vždy sladký závěr s Syrovické cukrárně.
Kolegyně a kolegové, vstávat, budíček, sezóna neskončila, ať nás není vždycky jen pět nebo šest. Ještě pár dobrých akcí se chystá.
