Dlouho plánované a x krát odložené Kunovice.
Kunovice, akce Ondry, párkrát odložená kvůli počasí, párkrát kvůli všelijakým oslavám a pijatikám vedoucích členů a organizátorů, již pomale oplakávaná coby nereálná a neuskutečnitelná a ejhle, jeden den se řeklo jedem a druhý den se jelo. Snad jen škoda, že většina spáčů se nepřidala, ale jejich chyba, protože den to byl opravdu báječný, vydařený a plný nečekaných dobrodružství a zážitků. Sraz byl v Rajhradě u benzinky, takový to ranní poplkání, poplácání po ramenou a přesun na Buchláky, kde se posedělo, oddechlo, protáhly prd.....zadečky, no a hurá dojet ten kousek do Kunovic na letiště. Letecký muzeum, řízky k obědu, sledování seskoků parašutistů a to hlavní, kvůli čemu se tam vlastně jelo - přihlášení na seskoky a let paragánským letadlem. Jenže......
Ti, co se hlásili, byli tak těžcí, že neprošli konkurzem, protože prý tak pevný lana, který by tyhle váhy unesly, na padáky nemontují. No a ti, co by váhově prošli, neměli odvahu a vzdali to. Takže......
Nakonec se přece jen sedm statečných za nemalý úplatek do letadla vetřelo a i přes obrovské přetížení, jehož příčinou byla dvojka Staňa (Crux) a Honza (kukuruznik), kteří sami dva vyčerpali veškerou nosnost letadla, se ,světe div se, opravdu odstartovalo a letělo. Hrdinské řeči a úsměvy s přibývající výškou vystřídalo totální vyděšení a panika, neúspěšně skrývané za křečovitě úsměvy a všelijaké ksichtění. Ale po asi 3/4 hodině muk a útrap a panického strachu letadlo i s námi a pár hromádkami zvratků a hovínek v trenýrkách úspěšně přistálo a my byli po vkročení na pevnou zem hrdinové dne, možná i roku, ne-li staletí.
A cesta zpět a hurá domů a za ty, co tohle absolvovali, můžu jistě říct, že tahle akce se jisto jistě někdy zopakuje. No a to nejdůležitější - Ondro, díky ti za tenhle krásnej den a dneska bych tě zařadil do rubriky BOREC NAKONEC.
